Jediný náš pamětník se ztratil a byl bohužel na jiném konci Jizerských hor. Dokonce zajistil i tak dlouho očekávaný déšť ( a zimu ).

Na srazu na Kunratické jsme byly čtyři. Karel Havlík, Jindřich Juriga, Jan Klos a Láďa Koubek ( podle velikosti ). Cesta na Královku - první z rozhleden 
- připomínala stoupání na Galibier, ale cca tak max. 1/8 :-), záhy jsme však byli mokří zvenkku i zevnitř. Lilo jak z konve. Na Královce jsme navštívili restauraci, setkali se s čekajícími dvěma zbývajícími učastníky ( Světlana Záhulová a Jirka Bobek ), popili a počkali. Zima jak u Stalingradu, odpadá nám první borec z našeho sexteta. Jindra jede nejkratší cestou do Liberce. Před Slovankou se odpojuje další z kvinteta, teta Světlana. Kvarteto pak zdolává postupně rozhlednu Slovanku, Bramberk ( díky kolego za společné foto i partnerku ze Smržovky ), Nisanku, pokloníme se pramenu NISY, Černou Studnici. Kopaninu k mým nevýrazným protestům vynecháváme ( byli jsme tam vloni: http://www.hakakola.cz/2006/060508_cesky_raj_kola/P1040727.JPG ) a sjíždíme do Jablonce - právě nad Nisou. Zde nás opouští naše kvatro, Jenda, jenžto musí za Honzíčkem a Míšou. Zbylé trio dokončuje stoupání na Prosečskou chatu - poslední rozhlednu. První náš novodobý prezident by se asi divil, jak od jeho poslední návštěvy Prosečská chata zchátrala. No a nyní již lehký sjezd do Liberce. Původně jsme nad Libercem, v dobách 2. svět. války Reichenbergem, chtěli zlomit hůl a tím ukončil naše putování a oslavu konce nesmyslné války. Bohužel hrdina z pozůstalého tria si zlomil ruku! A to nepotřeboval žebřík a nelezl na Reichstag! Jak symbolické - Reichenberg - ano, Liberecké kopce jsme zdolali! Reichstag - hloupý den u Liberce. Ruka v gipsu! Bobe, držíme palce, na tu TdF s námi musíš!!! 

Foto - postupně všechny rozhledny. Kdo správně popíše jejich pořadí a jednotlivá fota, obdrží krásnou cyklocenu!

Zapsal LK ( v Hakakole KOLA )