Hakakola 2001 - Nìmecko

Hakakola 2001 - Německo
Walgau, Bavorsko

fotky pod textem

Díky dlouholetému příznivci našeho sdružení Karlu Smutnému, který zajistil prvotřídní ubytování přímo na náměstí bavorského městečka Walgau, jsme v červnu 2001 vyrazili do oblasti kolem nejvyšší hory SRN – Zugspitze. Protože při odjezdu z Čech bylo doslova psí počasí, zima, déšt, nálada nic moc. Naštěstí brzy ráno, když jsme projížděli Mnichovem, se obloha začala protrhávat a vrcholky Alp na obzoru nás již vítaly plně ozářené sluncem.Po ubytování jsme ihned skočili do sedel a vyjíždíme krásnou silničkou kaňonem řeky Isar směr Bad Tolz. Odtud zamíříme do Penzbergu a kolem Kochel See nádherným šestikilometrovým stoupáním do sedýlka, za kterým je nenáročný sjezd k jezeru Walchen See. Odtuž již příjemnými brdky do Walgau. Po probdělé noci docela pěkná rozcvička. Druhý den ráno jedeme do Mittenwaldu a dále do známého lyžařského střediska Seefeldu (to již jsme v Rakousku, samozřejmě ani nevíme, že jsme překročili státní hranice), padáme nekonečným sjezdem až na dno údolí řeky Innu do města Telfs.Někteří členové pelotonu mají strach z dalších kilometrů a vracejí se (my odvážnější jim ten kopec ale vůbec nezávidíme). Pokračujeme dále do Nassereithu (silnice překvapivě hodně zvlněná, žádná projížďka po břehu řeky) a stoupáme na Fernpass (náš pracovní název: Fernetpass). Stoupání celkem v pohodě, snad jen na silnici větší provoz, než jsme čekali. Z města Ehrwald však po pěkné silnici, příjemně a rychle míříme do GA-PA, kde si stačíme v rychlosti prohlédnout skokanský areál. Na to, že byl postaven pro olympiádu v r. 1936 je překvapivě moderní a pěkný.Odtud je již skok do našeho přechodného bydliště.Další den míříme z GA-PA opačným směrem, do Lehrmoosu a odtud dále až do města Reute, kde odbočujeme na silnici, vedoucí kolem jezera Plansee na Ammer Sattel. Při přejezdu hranic jsme byli překvapeni přítomností pohraniční policie, která na nás pochopitelně vyžadovala pasy. Nikdo je ovšem, vzhledem k předchozím jednoduchým přechodům hranic, neměl. Vše však dopadlo dobře a my mohli dále pokračovat v etapě. U jezera Plansee potkáváme účastníky pravidelné Alpské automobilové soutěže veteránů. Bylo se na co dívat !Po přejezdu sedýlka (měli jsme strach, ale ani jsme nepoznali, že stoupáme (super silnice, kolo jelo i do kopce skoro samo) padáme do údolí Ettal, kde se jezdí každoročně známý Konigs Ludwigs Lauf. Z města Oberau již to není daleko zpět do GA-PA, tak si někteří dávají přídavek až do Kochelu a kolem Walcher See zpět domů. Skupinka, která pokračovala kratší cestou, měla nepříjemný zážitek, kdy Pepa Masnica nabral řidítky chodce, který se motal na silnici, šel na zem a přes něj padal Honza Klos i Jarda Hanuš. Naštěstí se vše obešlo bez zranění, ale odnesla to přední vidle na kole Pepy a tím bylo jeho kolo vyřazeno z dalšího učinkování.Jako vždy, krásné silnice, krásná krajina, krásná cyklistika.Další den máme naplánované rovinky, vyrážíme na sever a objíždíme Stanberger See. Protože v cestě nebyly skutečně žádné kopce, jelo se dost rychle, nikdo ani nedutal. Ale v kopcích je to stejně hezčí ! Pár kluků si ten den vyrazilo ke známému zámku Neuschwanstein, kam se dá celkem bez problémů dojet z Walgau na kole. Protože pobyt utekl velice rychle, ráno balíme, ale je skutečně nádherné počasí, vyrážíme si ještě naposledy vychutnat silničku podél řeky Isar a dále pak na jih až do Eng Alm. Všichni zúčastnění litují, že zde silnice končí, protože krajina je kouzelná. Silnička stoupá údolím kolem koryta říčky, prostě nádhera. Na zpáteční cestě sedíme na terase restaurace na břehu Walcher See, osvěžíme se bavorským pivem, naposledy vyšlápneme do sedýlka nad jezerem, vychutnáme nádherný rychlý sjezd do Kochelu a nezbývá nic jiného, než naložit kola do aut a vydat se domů.